Panorama.sk
×
Obsah
Panorama.sk in SlovakEN
Počasie

Rozpad Československa - Česko-slovenské vztahy 1989-1992

Rozpad Československa - obálka

Práca českého historika a etnografa Jana Rychlíka Rozpad Československa nadväzuje na jeho dve predchádzajúce knihy venované česko-slovenských vzťahom. Analyzuje v nich obdobie rokov 1989-1992, teda vývoj, ktorý viedol k rozpadu spoločného štátu Čechov a Slovákov. Autor upozorňuje na istú asymetriu vo výklade slovensko-českých vzťahov, lebo väčšiu pozornosť venuje slovenskej politickej scéne a slovenskej realite.

Citovaný úryvok pochádza zo záverečného zhrnutia témy. Kniha obsahuje zhrnutie v anglickom a nemeckom jazyku.

"Zbývá otázka, jaké poučení je možno ze vzniku a zániku Československa vyvodit. V první řadě je zde otázka vztahu obyvatelstva k myšlence secese a vzniku nového státu. Odpůrci rozdělení Československa vždy zdůrazňovali (a i dnes zdůrazňují), že většina obyvatelstva obou republik si rozpad nepřála a že tedy rozdělení bylo nedemokratické. K tomu bývá zejména na slovenské straně přidáván ještě další argument, totiž že většina slovenských občanů samostatnost v roce 1992 nechtěla. Skutečně, osamostatnení obou republik se stalo proti vůli většiny obyvatelstva, přičemž paradoxně na sklonku roku 1992 byla snaha stát rozdělit větší na české než na slovenské straně. O tom, že rozdělení nemělo na Slovensku podporu většiny, není pochyb, přiznávají to ostatně i exiloví ľudáčtí publicisté. Uvedené argumenty proti rozdělení ovšem vycházejí z nesprávné představy, že nové státy vznikají, protože si to většina obyvatelstva preje. Jak se ukazuje, není tomu tak, přičemž příklad Československa jen potvrzuje poznatky z jiných obdobných historických událostí. Jak známo, např. vznik Spojených států amerických v r. 1776 měl podporu jen asi 1/3 obyvatelstva, zatímco druhá třetina byla pro setrvání ve svazku s Velkou Británií a třetina byla indiferentní, přičemž je třeba ještě uvážit, že šlo o 1/3 bílého mužského obyvatelstva ve třinácti koloniích na východním pobřeží, neboť jenom to mělo určitá politická práva. Podobně i vznik Československa by nepochybně v r. 1918 nezískal podporu většiny jeho budoucích občanů, neboť je nutno uvážit, že Němci, Maďaři a Poláci byli proti osamostatnění nového státu a značná část slovanského obyvatelstva Slovenska a Podkarpatské Rusi byla neuvědomělá a v otázce vzniku Československa indiferentni. S výjimkou situací, kdy jde o obnovu nezávislosti státu, který již v minulosti delší dobu existoval a zanikl v důsledku cizí anexe (např. v případě Lotyšska, Litvy či Estonska, anektovaných Sovětským svazem r. 1940), je vznik nových států v moderní dobé prakticky vždy dílem odhodlané menšiny, což je zřejmě způsobeno vrozeným konzervatismem širokých vrstev obyvatelstva. V tomto ohledu tedy československý příklad není ojedinelý."

Mailujte adresu stránky

Panoráma.sk - Kontakty / O nás
© Copyright 1998 - 2018, Panoráma.sk
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo dalšie šírenie textov a fotografií zo stránok Panorámy.sk bez predchádzajúceho písomného súhlasu Panorámy.sk je porušením autorského zákona.
Partneri Panorámy.sk používajú cookies. Používaním stránok dávate súhlas s ich zapisovaním do Vášho internetového zariadenia zariadenia - prehliadača.